Svatý Mikuláš - veřte nevěřte?

středa 4. prosinec 2013 19:16

Patron škol a zastaváren

Mikuláš, kterého si připomínáme, se stal ve středověku patronem námořníků, svobodných dívek, škol a majitelů zastaváren. Zdá se, že tento světec má dosti široký záběr. V mnoha zemích je uctíván jako ochránce a současně štědrý dárce. Narodil se kolem r. 250 v severní Africe a jeho život je obestřen pavučinou legend. Pokud se jí pokusíme prokousat a zbytek podobně jako autoři legend domyslet, tak můžeme říci následující.

Mikulášův otec byl asi bohatý obchodník se zbraněmi a drahokamy. Protože byl křesťan, tak se pravděpodobně neexponoval v tehdy dosti důležité obchodní komoditě, a tou byli otroci. Povahově se dosti blížil řezníku Krkovičkovi, Harpagonovi či strýčku Skrblíkovi. Mezi Mikulášem a jeho otcem nebyly dobré vztahy, a to nejen kvůli rozdílným povahovým vlastnostem. Mikuláš byl dobrý a dobročinný a občas tatíkovi něco „šlohl“, aby to věnoval chudým. Mikulášův otec byl zřejmě cholerické povahy a jednou se rozčílil tak, že ho „trefil šlak“. Mladý Mikuláš se stal univerzálním dědicem obrovského majetku, který hned začal rozdávat chudým. Je spodivem, že se nestal také patronem sociální demokracie. To sice nadchlo sociálně slabší vrstvy, ale pobouřilo bohaté, a tak Mikuláš nastupuje na loď a své rodné město opouští. Na moři ovšem propukla velká bouře, světec se modlil a vše se v dobré obrátilo. Možná právě proto se stal za odměnu ochráncem námořnictva a na hranici mezi vírou a pověrou si tak podává klidně ruku s bájným Poseidonem antické mytologie.

Další příběh ze světcovy anabaze vypráví o tom, jak pozdě večer přichází do města Myry v Malé Asii a před zimou se schová do kostela, kde si drobátko zdřímne. Netuší ovšem, že v tomto městě právě zemřel biskup a věřící si neví rady s jeho nástupcem a tak je napadne, že nakouknou do chrámu Páně, a prvního, koho tam potkají, tak zvolí za svého biskupa. Z legendy je jasně vidět, že Bůh má smysl nejen pro humor, ale i pro překvapení. Mikuláš si rychle doplnil chybějící vzdělání, možná proto je považován také za patrona škol. Přijal svěcení, a jako biskup se dožil požehnaného věku asi 100 let. To ovšem není vše.

To, o co se opírá dnešní postava Mikuláše, která nosí dětem dárky, vychází ze tří-krát-tří projevů světcovy dobročinnosti. Tři dívky prý tím, že jim opatřil měšec peněz, aby měly věno, nemusely jít šlapat chodník. Tři nespravedlivě odsouzené námořníky zachránil před utopením a tři chlapce vzkřísil, když je jakýsi řezník zabil a jejich těla schoval ve džbánu s otrubami. Tolik praví legendy, které si v ničem nezadají s moderní detektivkou.

Mikulášská návštěva byla od středověku i součástí školního vyučování. Dnes bohužel již není zahrnuta v osnovách, přesto, že měla silně autoevaluační prvky. V Německu směli v ten den v době temného středověku žáci zkoušet učitele a bít je metlou či rákoskou, ovšem nesměla téci krev a kost nesměla být zlomena. Toho jsou učitelé dnes ušetřeni, ale něco to do sebe mělo. My dnes již nežijeme ve středověku, přesto ale pro nás může být právě sv. Mikuláš jakousi zpětnou vazbou, která se ptá každého z nás: „Nezanedbáváš dobročinnost, nemáš rezervy v lásce k bližnímu?“

Pavel Konzbul

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Pavel Konzbul

Pavel Konzbul

Chci psát nejen o víře kolem nás.

Mám rád dobrý humor, jsem katolický kněz a jsem přesvědčen, že "víra by měla obsahovat méně teorie a více dobrodružství." (G.K. Chesterton)

REPUTACE AUTORA:
15,65 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky