Církevní restituce a troška matematiky

pátek 24. leden 2014 19:39

aneb jak dospět k odluce církví od státu.

    V minulém týdnu jsme mohli být svědky mediálního rozvíření kauzy „církevní restituce“. Přispěl k tomu pořad „Máte slovo“ moderovaný Michaelou Jílkovou. Nechci zde ani v nejmenším polemizovat s různými názorovými proudy, a to jak křesťanů, nekřesťanů či ateistů vzhledem k restitucím, ani s chováním účastníků televizní diskuze. I když přiznejme, že paní Michaela Jílková měla opravdu netradiční šaty, generální sekretář ČBK P. Tomáš Holub v diskuzi občas přebíral moderování a pan PhDr. Jeroným Klimeš prokázal na vědce drobné neznalosti. Odhlédneme-li od úsměvných tvrzení, že církev straší lidi peklem, aby z nich vylákala peníze, že Cyril s Metůdem vymývali lidem mozky (asi je před tím měli špinavé), od historických exkurzů o upalování našich středověkých létajících spoluobčanek a nepodložených afektovaných názorů, že církev má jen staré kněze, kteří si s majetkem nebudou vědět rady, tak můžeme říci, že většina občanů naší země schvaluje odluku církví od státu.

    Jinými slovy, ať se církve financují ze svých zdrojů a s pomocí svých členů či příznivců. To církve ale již do značné míry konají. Provoz kostelů, modliteben a far se hradí výlučně z darů věřících. Stát ze zákona přispívá pouze na platy duchovních. V současnosti částkou necelé 2 miliardy ročně. Koná tak proto, že církve v r. 1949 byly nuceny svůj majetek převést na stát výměnou za to, že on bude jejich provoz financovat (zákon č. 218/1949 Sb). Problém tedy není samotná odluka, ale způsob, jak k ní dospět, a jak ji provést.

   Nejradikálnější stanovisko říká: „Církve nepotřebuji, nejsem jejich člen, ať jim tedy stát přestane přispívat a živí se sami.“ Je to názor ostrý jak břitva, zkusme jej analogicky aplikovat jinde. „Já do divadla nechodím, proč by se z mých daní mělo na jejich provoz přispívat, zrušme s okamžitou platností státní dotace na divadla.“ Přiznejme si, že je to řešení právně trochu komplikované, ale co je zajímavější, pokud se aplikuje spravedlivě na všechny (církve, kulturu, sport, umění, zdravotnictví, školství ...) tak hrozí systémový kolabs a nebo při nejmenším značné komplikace, a to nikoliv jen pro církve. Na druhou stranu je pravda, že tímto opatřením vůči církvím, by každý občan tohoto státu ušetřil denně asi 50 haléřů. Zastánci tohoto řešení se často dovolávají názorů, že církev v minulosti, přesněji od dob císaře pána Josefa II., stejně žádný majetek nevlastnila. Pak je ale překvapující, proč dnes vlastní majetek církev v Rakousku nebo v Maďarsku. Není to výzva, aby se zastánci tohoto pohledu a bojovníci za spravedlnost obrátili k mezinárodnímu soudnímu tribunálu s odkazem na judikaturu staré dobré monarchie? Jindy je zpochybňován morální způsob nabytí majetku církve v minulosti. Ano, přiznejme, že by se něco našlo, ale pak se toto kritérium musí uplatňovat i u soukromých restitucí, a nikoliv pouze účelově, jinak se totiž od právního státu dosti vzdalujeme. 

   Pak tu máme zastánce "zlaté" střední cesty, kteří praví: „Vraťme církvím majetek, u kterého prokáží, že jej vlastnily po roce 1948 a atˇ jdou s „Pánem Bohem“.“ Církve od státu mohou podle zákona dostat nemovitý a movitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musí ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi nástupem komunistů k moci 25. února 1948 a 1. lednem 1990. Část tohoto majetku je ale již v držení jiných, než státních subjektů (krajů, obcí …) Spravedlnosti by tedy nebylo učiněno za dost, a církve by mohly žádat o nápravu právní cestou. Bylo by jen na nich, zda by se pro ni rozhodly, či nikoliv a kolik by z toho „vytřískaly“. Tato střední cesta je tedy cestou suše právní a ekonomickou, nehledě na to, že by se musela sladit se závazkem zákona z r. 1949. A to by, dle mého laického soudu, bez souhlasu druhé strany (církví) nemuselo být jednoduché.

   Nakonec je tu „cesta v rámci platného zákona“. Pokusím se jen o hrubý a nepřesný matematický odhad. Každý občan tohoto státu bude přispívat na projekt „církevní restituce“ denně necelých devadesát haléřů po dobu třiceti let. Pro zajímavost v průměru stejnou částku zaplatíme denně za provoz vysavače v domácnosti. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků, které nemohou být navráceny, totiž stát církvím vyplatí během třiceti let náhradu 59 miliard korun plus inflaci. Pokud míru inflace předpokládáme asi 2% ročně, dostaneme se na necelých 80 miliard. K tomu můžeme přidat 17 let vyplácený a současně se snižující státní příspěvek na provoz církví, asi 17 miliard. Celkem máme tedy 97 miliard v hotovosti. Tolik stál loni podle odhadů ekonomů na úsporách české domácnosti intervenční zásah České národní banky na zeslabení koruny. Pokud tuto sumu zasadíme do reality státního rozpočtu, představuje ročně částku 1% výdajů na důchody. Výsledkem bude, že od roku 2043 bude provoz církví scela samostatný, bez jakékoliv státní dotace. A co víc, podle ekonoma Jiřího Schwarze, církve a náboženské společnosti se po odluce od státu stanou daňovými poplatníky. Čistý výnos pro rozpočet tak podle něj bude za 50 let představovat 28 miliard korun

  Ať laskavý čtenář sám posoudí, který model se mu jeví jako nejspravedlivější, nejmorálnější a dlouhodobě ekonomicky nejzajímavější.

Pavel Konzbul

AnonymRestituce ano20:2830.9.2014 20:28:37
AnonymVíra do tohoto tisíciletí nepatří16:4930.9.2014 16:49:49
AnonymCo to otočit21:1229.9.2014 21:12:26
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa18:4929.9.2014 18:49:37
PepeZajímavé porovnání:08:0928.1.2014 8:09:48
Vašek VašákVelice dobře vysvětleno a napsáno11:1726.1.2014 11:17:10
Jana VozábalováNemovitosti a vyrovnání00:4126.1.2014 0:41:54
ZuzkaPsycholog Jeroným Klimeš18:2225.1.2014 18:22:48
Milan JirásekHezký den.12:0425.1.2014 12:04:01
Jindřich BílekJílkovou nemusím...11:4325.1.2014 11:43:56
Marek TrizuljakAno, je potřebná stálá, třpělivá osvěta10:4025.1.2014 10:40:35
La.MichaelaDíky a rozumím třetí cestě.10:1625.1.2014 10:16:31
JiříJasně a věcně!09:2825.1.2014 9:28:16
Lucky MaxNesouhlas23:1024.1.2014 23:10:00
PospíšilSouhlas22:0924.1.2014 22:09:28

Počet příspěvků: 16, poslední 30.9.2014 20:28:37 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.

Pavel Konzbul

Pavel Konzbul

Chci psát nejen o víře kolem nás.

Mám rád dobrý humor, jsem katolický biskup a jsem přesvědčen, že "víra by měla obsahovat méně teorie a více dobrodružství." (G.K. Chesterton)

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky