Světový den úsměvu

sobota 3. říjen 2015 15:39

Jak se pozná usměvavý cyklista? Má mušky mezi zubama.

   O tvorbu výtvarníka Harveye Ross Balla neprojevovali v USA zákazníci příliš velký zájem a sotva by se jeho jméno stalo známým. Ovšem přišel rok 1963, kdy se na něj obrátila pojišťovací společnost State Mutual Life Assurance Company of America (dnes známá jako Hanover Insurance) se žádostí, aby vymyslel její vizitku. Společnost tak chtěla posílit a podpořit morálku svých zaměstnanců. Umělec navrhl zákazníkům to, čemu dnes říkáme smajlík - usmívající se tvář. Klient převzal práci a zaplatil autorovi 45 dolarů. Pak byly zhotoveny a rozdány všem zaměstnancům firmy odznaky s tímto ksychtíkem a úspěch byl na světě. Autor smajlíka založil tradici - Světový den úsměvu, který se slavil poprvé v roce 1999 o prvním říjnovém pátku. Heslem tohoto dne je „Do an act of kindness. Help one person smile.“, což můžeme přeložit jako: „Udělej dobrou věc. Pomoz na svět aspoň jednomu úsměvu“.

   Není asi pravda vše, co se o úsměvu píše a říká. Ku příkladu časopis International Journal of Obesity uveřejnil studii, podle níž má člověk, který se směje alespoň patnáct minut denně, možnost zhubnout o dva kilogramy ročně. Podle jednoho britského výzkumu prý stimuluje jeden úsměv lidský mozek stejně, jako když sníme dva tisíce tabulek čokolády. Průměrný dospělý člověk se prý každý den usměje zhruba dvacetkrát. Děti se smějí až 400 krát za den a ultrazvukové snímky plodů dokazují, že se děti usmívají dokonce už před narozením atd. Věřte, nevěřte?

   Sir Herbert Samuel, britský politik a diplomat prohlásil, že „Svět je jako zrcadlo: Zamrač se na něho a zamračí se na tebe. Zasměj se a zasměje se také." V roce 1991 udělali Verlin Hinsz a Judith Tomhave z North Dakota State University jednoduchý test s mračením a úsměvy. Zajímalo je, kolik lidí bude úsměv či zamračení opětovat. Výsledky ukázaly, že více než 50 % lidí opětovalo úsměv vlastním úsměvem, ale nikdo neopětoval zamračení tím, že by se také tvářil zamračeně. Úsměv dává druhým signál, že se mohou uvolnit, že mohou být více svobodní. Rozpačitý úsměv u druhých generuje schovívavost.

   Úsměv nás také do jisté míry zbavuje strachu. Rakouský psychiatr Viktor E. Frankl využíval smích při léčbě nejrůznějších fóbií technikou takzvané paradoxní intence. Přesvědčoval pacienty, aby se smáli tomu, z čeho mají největší strach. Ku příkladu lidem, kteří trpěli nespavostí, radil, aby si opakovali: Nesmím usnout, nesmím usnout… U řady pacientů se mu podařilo zbavit je strachu, získat odstup a nadhled nad svým problémem.

   Jak říká jedno přísloví – „Úsměv nestojí nic, ale udělá mnoho.“ A mimo jiné úsměv a dobrá nálada jsou prý vítězstvím nad osudem, ale jen v případě, že jsou pravé. 

Pavel Konzbul

Pavel Konzbul

Pavel Konzbul

Chci psát nejen o víře kolem nás.

Mám rád dobrý humor, jsem katolický biskup a jsem přesvědčen, že "víra by měla obsahovat méně teorie a více dobrodružství." (G.K. Chesterton)

REPUTACE AUTORA:
16,20 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora