Víra a polibek

pondělí 8. únor 2016 19:07

Skromná poznámka k polemikám teistu a ateistů, nejen na tomto „důstojném“ blogu.

   Co víme o polibku? Doktorka Brennanová z amerického seriálu "Sběratelé kostí" by to vyjádřila jednoznačně - dva páry čelistí tlačí po určitou dobu proti sobě. Kdo zakusil nádheru polibku ví, že takový popis je sice vědecká pravda, ale současně je to lež. Sděluje totiž pouze chladný fakt, a tak ti, kteří o líbání něco vědí, se cítí být okradeni. Naopak ti, kteří nic nevědí, si řeknou, je-li toto líbání, pak se bez něj klidně obejdeme.

   Myslím, že to, co platí o polibku, platí i o osobní víře. Víra totiž není jen souhrnem dogmat, to by pak byla spíš naukou či ideologií, ale víra stojí na vztahu. A to nejen na vztahu k lidem, ale především k Bohu. Vztah není jen znalostí, ale měl by být záležitostí osobní zkušenosti, a ta, jak známo, je jen obtížně měřitelná a velice těžko předatelná. Tuto obtížnost s velkou nadsázkou úsměvně popisuje jedna židovská anekdota, kdy Kohn a Raubíček sedí v kavárně u kávy. Kohn říká: „Náš rabi je nejúžasnější a nejsvětější muž snad na celém světě.“ „Jak to?“ Diví se Raubíček. „No představte si, náš rabi jednou spadl do řeky a neuměl plavat. Vzpomněl si v té hrůze, že má v kapse krabičku sardinek a začal se modlit k Hospodinu o záchranu. A tu se to stalo. Sardinky vyplavaly z krabičky a odnesly rabiho ke břehu.“ „To je ale úplný nesmysl“, říká Raubíček. „Máte nějaký jasný důkaz?“ „Ale vždyť náš rabi žije, jaký větší důkaz ještě chcete?“ Opáčí Kohn.

  Chtěl bych připomenout ještě jednu vážnější událost. V noci 23. listopadu 1654 uvěřil známý filozof, fyzik a matematik Blaise Pascal v Boha a zapsal si tato slova: „Oheň, Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův …. Jistota, cit, radost, pokoj, Bůh Ježíše Krista. Deum meum et Deum vestrum. Tvůj Bůh bude mým Bohem.“ Když Pascal zemřel, našli tato slova zašitá do jeho vesty, nosil je stále při sobě. Byly pro něho spojeny s intimní zkušeností víry.

  A tak, dle mého soudu, diskuze mezi ateisty a teisty, vedená skrze znalosti, jak dokázat Boží existenci, či sociologicky prozkoumat vliv toho, či onoho náboženství na lidi apod. může být sice zajímavé a beze sporu tříbí logiku uvažování, v podstatě ale nemá řešení ani konce. Je to nekonečný příběh. Člověk může žít políben i nepolíben, a je při nejmenším komické se navzájem napadat či odsuzovat. Lze sice subjektivně řešit, co je lepší, zda býti věřícím či ateistou, domnívám se, že daleko důležitější jsou jiné dvě věci. Jednak to, zda jsme sami vůči sobě poctiví, a dále, aby nám kvůli těmto sporům neunikaly důležitější věci, které kráčejí právě nyní kolem nás, a nabízejí nám osobní a jedinečné zkušenosti.  

Pavel Konzbul

Pavel KonzbulDústojnost si befree23:142.3.2016 23:14:03
befree1befree113:0422.2.2016 13:04:49
Pavel KonzbulA za co se schovává08:2814.2.2016 8:28:37
befree1já myslel, že polibek je dotyk alespoň23:2713.2.2016 23:27:07
Rozum cenzurovaný pudemPolibek je jeden z výsledku pudu. Víra je od boha rozumu.11:349.2.2016 11:34:28
FanyŽít a nechat žít10:449.2.2016 10:44:52
matkahmm, velmi často23:228.2.2016 23:22:41
Marek TrizuljakSkvěle, s velkým espritem21:038.2.2016 21:03:50

Počet příspěvků: 10, poslední 2.3.2016 23:14:03 Zobrazuji posledních 10 příspěvků.

Pavel Konzbul

Pavel Konzbul

Chci psát nejen o víře kolem nás.

Mám rád dobrý humor, jsem katolický kněz a jsem přesvědčen, že "víra by měla obsahovat méně teorie a více dobrodružství." (G.K. Chesterton)

REPUTACE AUTORA:
15,65 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky