Veroničina rouška

pondělí 21. březen 2016 19:51

velikonoční glosa o soucitu a milosrdenství

    Evangelisté nazývají místo, kde byl Ježíš o židovských velikonocích (zřejmě v pátek 7. dubna r. 30) odsouzen k potupné smrti ukřižováním „pretorium“. Cesta od „pretoria“ na popraviště se nazývá „Via Dolorosa“, tedy cesta bolestná. Ta je dnes označena v Jeruzalémě čtrnácti zastaveními. Devět z nich lze rekonstruovat z evangelií. Ovšem trojí Ježíšův pád, jeho setkání s matkou a událost, kdy jistá Veronika podává odsouzenci roušku, mají svůj původ pouze v tradici.

    Představíme-li si ženu, která vidí odsouzence kráčejícího na smrt a podá mu roušku na utření upocené tváře, zřejmě se nám při tom vybaví pojmy jako soucit či milosrdenství. Soucit je smysl pro sdílení utrpení. Výraz milosrdenství je slovo nejen složené, ale dokonce přeložené. Vychází z latinského miseree - což znamená mít slitování a cor - srdce. Být milosrdný neznamená být sentimentální nebo lítostivý, když vidím utrpení či neštěstí druhých. Skutečné milosrdenství vede k jednání. Atéňané dokonce kdysi nepovažovali milosrdenství za vlastnost, ale přímo za samotné božství. Lze říci, že s milosrdenstvím padá a stojí i celé křesťanství.

    To podle mého názoru pěkně vystihuje příběh vymyšleného anglického světce Lynase, který uchovával pokladničku s penězi sesbíranými na dobročinnost v ledničce. Když mu jedna zbožná dáma přinesla příspěvek na chudé, Lynas otevřel lednici, vytáhl pokladničku, vložil do ní peníze a vrátil do lednice. Dáma jen vyvalila oči a zeptala se udiveně: „Propánakrále, co to má znamenat?" „To je prosté,“ odpověděl Lynas. „Připomínám si tím, že moje dobročinnost a víra spolu souvisí právě tak, jako lednice a potraviny. Dobročinnost totiž chrání moji víru před zkažením.“

   Údajná Veroničina rouška, coby symbol milosrdenství, je dodnes uchovávána jako relikvie v poutním chrámu sv. Tváře v zapadlé vesničce Manoppello ve střední Itálii. V ikonografii patří mezi tzv. Arma Christi - nástroje Kristova umučení. Možná i letošní Velikonoce s legendární Veronikou na křížové cestě nám chtějí připomenout, abychom nezapomínali na soucit a milosrdenství. Ale je to na nás.

Pavel Konzbul

Pavel Konzbul

Pavel Konzbul

Chci psát nejen o víře kolem nás.

Mám rád dobrý humor, jsem katolický biskup a jsem přesvědčen, že "víra by měla obsahovat méně teorie a více dobrodružství." (G.K. Chesterton)

REPUTACE AUTORA:
16,20 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora